Kam se posunula instalatérská profese https://www.kanalizace-instalateri.cz/kam-se-posunula-instalaterska-profese za svých padesát let? Bylo by docela zajímavé nahlédnout do minulosti a odhalit závoj tajemství, jaké mínění měli lidé o instalatérech v té době, abychom mohli porovnat propastný rozdíl ve vývojové linii tohoto velmi společensky odpovědného zaměstnání. Instalatérské řemeslo bychom dnes mohli spíše přezdívat posláním, protože se bez něj v běžném životě neobejdeme.
Ti z vás, co jsou pamětníky, a prožili dobu socialismu, alespoň v jejím závěru osmdesátých let jako dospělí či dospívající lidé, si možná vybaví film z roku 1974 s názvem „Hodíme se k sobě, miláčku“ a oblíbený televizní seriál Markéty Zinnerové „My všichni školou povinní“. Ve filmu z roku 1974 si zahrál ne zrovna pozitivní roli Vladimír Menšík, který tu dokonale ztvárnil instalatéra – meloucháře. Filmovým tvůrcům se podařilo toto povolání natolik zesměšnit, že to zřejmě ovlivnilo i veřejné mínění. A v podobném duchu se to odehrávalo ve zmíněném seriálu, tam zas pan Augusta představoval vypočítavého instalatéra, pro něhož bylo důležité pouze blaho vlastní rodiny na úkor ostatních.
Instalatér se ve filmech tamní doby zobrazuje hlavně jako někdo, kdo řeže závity do pozinkovaných trubek a zapojuje vodovodní baterie, ale toto spíše deformuje skutečné dovednosti a znalosti současných instalatérů. Řemeslo se v průběhu času neustále vyvíjelo a dnes můžete instalatéry požádat o instalace, opravy, rekonstrukce a revize plynových zařízení, vodovodních rozvodů, odpadových a kanalizačních systémů a také vytápění včetně radiátorů ústředního topení a topení v podlaze. Jde o velmi složité a náročné technické záležitosti, které také nejsou určené pro amatérské kutily.
Instalatéři také drží nonstop pohotovost a můžete se na ně obrátit s prosbou každý den i v nočních hodinách, bez ohledu na víkendy a svátky.
